DARIA Z ÚDOLÍ TICHA (DARČA)

Matka: Alexa z Porčova mlýna
Otec: Dak Kollárov dor
01.07.2005 - 11.02.2017

Darinka se narodila jako jediná vlčí holka v posledním vrhu naší Lexinky. Rozhodli jsme se, že si ji necháme. Z Darinky vyrostla krásná vlčí slečna, bohužel jsme trošku podcenili vliv mámy při socializaci, což bylo dáno i tím, že kvůli vykonávání funkcí v chovatelském klubu jsem na pořádnou socializaci Darči měl méně času, než by si zasloužila. Tak se stalo, že z velice kontaktního štěňátka se kvůli přehlížení různých signálů stala poměrně nedůvěřivá vlčí slečna. Někteří lidé jí byli sympatičtí při prvním setkání a nadšeně se s nimi vítala, k jiným byla nedůvěřivá a odmítala s nimi kontakt. Trvalo nám pak poměrně dlouho, než jsme tuto naši chybu ve výchově napravili. Pokazit něco jde velice rychle, napravit to je vždy těžší. Naštěstí se to povedlo a Darinka úspěšně absolvovala svod a poté i bonitaci.

S prvními štěňaty jsme nijak nespěchali - poprvé byla Darča kryta asi měsíc po tom, co dovršila třetí rok života. Otcem jejích prvních štěňátek, našeho vrhu E, byl Argo Tajomný tulák. Argo kryl poprvé, a po Darii už pak bohužel kryl jen jednu fenu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o nezkušeného psa, nakryl Darču - přestože se mu vzorově stavěla - asi o den až dva později, než by bylo ideální (i podle hodnoty progesteronu, který jsme nechali opakovat v den krytí, a kterou už Darča měla velmi vysokou - dávno po ovulaci). I tak ale zabřezla a narodili se tři vlčí kluci. Z nich dva byli uchovněni a více v chovu využitý Echo je pro mě dodnes jedním z nejkrásnějších ČSV - vzal si to nejlepší z otce i matky. Pro tohle mé tvrzení svědčí i spousta pomluv, kterých se dočkal. Prostě nepohodlná konkurence. Nikdy jsem neměl ambice, aby byl nadměrně využíván - svoje vrhy má, víc netřeba. Ze zahraničí za ním jezdili víc než z ČR a co jsem slyšel i dnes ještě za ním někteří plánují jet, i když mu bude v říjnu 10 let.

Druhá štěňata - 3 fenky a jeden pes - pochází ze spojení Darinky a Oriona z Molu Es. Bohužel to bylo jediné krytí tohoto psa. Konečně třetí vrh, v němž se narodilo pět štěňat - 2 kluci a 3 holky - je opět po otci ze Slovenska, Hittovi spod Ďumbiera. Z tohoto vrhu, který se narodil už po smrti Lexinky, jsme si nechali jednu fenku - Grey Alexu. Grey protože je z vrhu G, druhé jméno Alexa má po babičce. Ale říkáme jí Grey.

Další vrh jsme nestihli, protože jedno hárání Darinka prohárala dříve, než se nám chovatelská komise rozhoupala vystavit krycí list, další hárání pak přerušila a pak už jí bylo víc než 8 let. Odmítl jsem ji po osmém roce krýt "na vyjímku", nepotřebuji z feny dostat co nejvíc štěňat za každou cenu.

Darča prožila téměř celý svůj život ve společnosti dalšího vlčáka - nejprve své mámy a krátce po jejím odchodu se narodil vrh G, takže dál žila se svou dcerou Grey. Prožili jsme spoustu krásných chvil. Darča nikdy netrpěla žádnými zdravotními problémy, až na sklonku svého života začala nadměrně pít. Vyšetřením jsme vyloučili diabetes, neměla ani typické příznaky pro Cushingův syndrom. Prostě vypadala a chovala se stále jako naprosto zdravý pes, jen hodně pila, a také potřebovala tím pádem častěji ven.

Kvůli dalším vyšetřením by musela podstoupit několikadenní hospitalizaci, při níž by jí byly prováděny všemožné testy metodou pokus - omyl. To jsme nechtěli, zvlášť s ohledem na to, že jakákoliv příčina tohoto stavu by stejně podle doktorů nebyla uspokojivě léčitelná. Takže jsme se smířili s tím, že Darča prostě častěji pije a proto taky častěji čůrá, takže nad ránem jsem s ní musel vstát a pustit ji na zahradu, aby pak zas spokojeně mohla spát až do ranní vycházky.

Darča byla asi to nejhodnější stvoření mezi psy. Byla hodná a milá. Až do poslední chvíle byla veselá, hravá. Těsně předtím, než nečekaně odešla, jsme se šli vyběhat na vycházku do sněhu, pak s chutí zhltla snídani a já jel do obchodu. Když jsem se vrátil, ležela venku před boudou, jakoby spala. Podle všeho jí selhalo srdíčko - dříve, než si stihla uvědomit, že je něco špatně, bylo po všem. Přesto, že to byl strašný šok, pro ni to byla dobrá smrt. Ve svém životě nikdy netrpěla, od začátku až do konce byla veselá, hravá, stále obratná a rychlá, pořád vymýšlela rošťárny, jako kdyby byla štěně, než pak náhle odešla za svou mámou. Můj nejhodnější pes.
Ing. Karel Skoupý - chovatelská stanice Z ÚDOLÍ TICHA
Všechna práva vyhrazena 2018
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky